Štěňata získávají malé množství protilátek od matky postupem přes placentu a pak především mlezivem v obdoví 24 hodin po narození. Tyto protilátky udržují vysoké hladiny v krvi štěněte přibližně do 6 týdnů věku a poté postupně klesají. Po šestém týdnu věku proto začínáme s vakcinací. První vakcinace však může být ještě likvidováná zbytky mateřských protilátek a tím zvniká tzv. imunitní okno. Proto je nutné vakcinaci opakovat za 21 dní, kdy již u štěněte zádné matřské protilátky nejsou. U štěňat se provádí vícenásobné očkování, protože imunitní systém štěněte je vyzrály až po dvnáctém týnu věku. V tomto obdoví je již mládě vakcinováno potřetí. Základní vakcinační schéma štěňat a dospělých psů 6 - 9 týdnů věku- první očkování (DHPPi) 8 - 12 týdnů věku - první přeočkování (DHPPiL) 12 - 16 týdnů věku - druhé přeočkování (DHPPiL) vždy po 1 roce - roční přeočkování (DHPPiL+R) Choroby, proti kterým se vakcinují psi Psinka - D Velmi nebezpčné virové onemocnění, projevující se ve třech základních formách: slizniční, střevní a nevové. Forma plicní s projevuje výtoky z nosu, kašláním až zápalem plic-pneumonií. Střevní forma způsobuje průjmy a zvracení, nervová navazuje křeče až ochrnutí. Může mít však i kožní projevy - ztluštění a ztvrdnutí polštářků na tlapkách. Většinou se nejdříve projevuje vysokými teplotami, které po 2-3 dnech usotupí. Pes bývá malátný a zpravidla nepřijímá potravu. Téměř vždy je onemocnění provázeno zánětem horních cest dýchacích, kašlem a zánětem spojivek s hnisvým výtokem z očí. Pes může zvracet, mít průjem, někdy až rvavý. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy nebo jejich sekrety. Zvláště vnímavá jsou štěňata, ale onemocnět mohou i s starší zvířata. Onemocnění se léčí antibiotiky. Infekční zánět jater - H Onemocnění postihuje zejména játra a projevuje se žloutenkou, výraznou bolestivosti břicha, průjmem, zvracením. Postiženy můžou být i oči, kdy dochází k zákalu rohovky, mohou se objevit krváceniny na sliznicích. Parvoviróza - P Vysoce nakažlivé onemocnění projevující se krvavým průjmem, zvracením: často končí úhynem zvířete. Nejvyšší riziko nákazy je u štěňat. Zdrojem nákazy je trus nemocného zvířete. Parainfluenza - Pi Je to infekce s méně závažným průběhem, kteá je však velmi nakžlivá a snadno se přenáší z jednoho psa na druhého přímým kontaktem, ale i prostřednictvím vzduchu. Zvišuje riziko zápalu plic. Onemocnění, jinak zvané psincový kašel se zpočátku projevuje suchým kašlem, dávením a horčkou. Druhotné bakteiální komplikace mohou později postihnout i plíce a způsobit jejjich zánět. Vakcinace poskytuje vynikající ochranu zvířete. Leptospiróza - L Jdná se o bakteiální onemocnění. Rezervoárem onemocnění jsou divoce žijicí zvířata (hlavně potkani). Pes se nakazí přímo od nemocných zvířat nebo pitím kontaminované vody. Mezi hlavní příznaky patří vysoké horečky, žloutenka, krváceniny na sliznicích a krev v trusu. některé typy leprospir jsou přenosné na člověka a jsou vysoce nakažlivé např. Weilova žloutenka. Vzteklina - Rabies ( Lyssa) - R Je smrtelné onemocnění přenosné na člověka. Příznaky vztekliny jsou velmi proměnlivé. Nemoc se přenáší slinami nakžených zvířat a manipulací s uhynulými těly. Projevuje se především jako zvýšená slinivost a agresivita, ztráta plachosti, ochrnutí a nemohoucnost. U psů je od vstupu ČR do EU očkování proti vzteklině povinné od dokončeného třetího měsíce věku s povinnou každoroční ravakcinací. Koronaviróza - C Jde o méně závažné akutní průjmové onemocnění. Onemocnění virového původu se vyskytuje zjména u štěnět do 1 roku věku, především ve velkých chovech především v útulcích apod. Njvíce vnímavá jsou štěňata ve věku 6 - 9 týdnů. Onemocnění se přenáší trusem infikováného jedince. Na trhu jsou účinné inaktivované vakcíny. Vakcinace nepatří do základního vakcinačního schématu, po první vakcinaci následuje revakcinace za 3 - 4 týdny a dále vždy po jenom roce. Infekční laryngotracheitida Nemoc je obzvláště vysilující pro plemena se slavou průdušnicí a pro starší jedince. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy či jejich sekrety. Projevuje se suchým až záchvatovitým kašlem a dávením. Intranasální vakcína podávaná fomou tekutiny aplikované na nosní sliznici účinkuje až devět měsíců. Tato vakcinace nepatří do běžného vakcinačního schématu, ale pokud Váš pejsek chodí na výstavy, cvičáky nebo pobývá v hotelích pro psy, lze očkování jen doporučit. Tetanus Vakcinaci doporučujeme u loveckých a pracovních plemen psů, popř. u psů, kteří se vyskytují ve společnosti koní. Lymská borelióza ( lymeská borreliosa) - B Vakcinace této choroby je vhodná zejména v oblastech se zvýšeným výskytem tohoto onemocnění a to zjména u psů, teří se často vyskytují v lese, nebo jejichž majitelé odmítají pravidelné preventivní ošetření proti klíšťatům ------------------------------------------------ Hárání yorkšír v háracích kalhotkach.
Už máte
naočkovaného
svého pejska?
Schéma očkování
Hárání
Feny hárají přibližně jednou za šest měsíců, některé dokonce jen jednou v roce. Hárání trvá asi tři týdny, během nichž se fena chová neklidně a je přítulnější než jindy.
Pohlavní ciklus probíhá ve 4 fázích:
Proestrus - trvá asi 10 dní . V počáteční fází pohlavní ústrojí- vulva opuchne a asi po třech až pěti dnech se dostaví načervenalý výtok. Den kdy se výtok dostaví, byste si měli zaznamenat a od něj pak počítat dobu, kdy se fena může stát březí. V tomto období již fena psy vábí, není však ještě dostatečně připravena ke krytí.
Estrus neboli háraní. Pohlavní ústrojí poněkud splaskne, výtok je světlejší, spíše vodový. Fena dává najevo připravenost k páření tím, že stáčí ocas ke straně, když ji drbáte. Tato fáze trvá několik dní. Kdy nastane ten nejvhodnější okamžik ke krytí vám pomůže určit veterinář na základě rozboru poševního výtěru. Je vhodné odebrat feně krev na vyšetření progesteronu, protože toto vyšetření je přesnější. Z pravidla platí, že nejvhodnější den k páření je 10.-16. den od počátku barvení. Fenu doveďte k samci pokud možno 11. den a nechte ji pokrýt pro jistotu ještě 13. den.Šance na oplodnění je pak větší.
Mateastrus následuje po říjí. Vulva se zmenší, výtok ustane, jen děloho ještě není zcela v normálu. Fena se zklidní a pokusům o páření ze strany samců se brání.
Anestrus je klidové období mezi říjemi.
Suché hárání.
Při suchém háraní je vypočítávání nejvhodnějšího termínu pro krytí poněkud obtížnější. Fena nemá výtok, ale psa může přijmout. V takovém případě byste měli majitele psa požádat , aby nechal fenu u sebe a umožnil opakované krytí. K určení nejvhodnějšího termínu nám zde opět pomůže určit zvěrolékař.
První háraní
U mladé feny se dostaví první hárání mezi šestým až osmým měsícem života. Při prvním hárání nesmí dojít k pokrytí. Doba prvního pokrytí se může podle jednotlivých klubových řádu lišit , nejčastěji jde však o dobu 18ti měsíců věku feny.
Teprve tehdy je fena dostatečně vyspělá a vyvinutá. Vaše fen by také neměla mít svá první štěňata v příliš vysokém věku. Horní hranice pro vrh štěňat je stáří tři a půl roku až čtyři roky.
_______________________________________________________
Péče o chrup, tlapky a čištění zadečku
Péče o chrup
Na počátku výměny zubů asi do 5. měsíce života byste měli pravidelně kontrolovat vašemu yorkšírkovi chrup. U yorků , jako u mnoha dalších malých psích plemen, rostou často druhé zuby, aniž by vypadly ty mléčné. Zuby pak stojí vedle sebe nebo za sebou. Zvěrolékař by je měl včas vytrhnout. Další zvláštností u malých plemen je ,že dost trpí na zubní kámen. Chcete-li se vyhnout tvorbě zubního kamene, měli byste psovi přibližně jednou týdně čistit zuby. Na čištění zvykněte vašeho miláčka, když je malý.
Jak postupovat při čištění zubů:
Nadzvěhněte psovi pysky a čistěte zuby měkkým kouskem látky - gázy a zubní pastou pro pejsky, kterou dostanete koupit u veterináře nebo ve zverimexu. Při čištění nezapomínejte na dásně. Čistíte-li zuby dospělému yorkovi, který má tvrdší zuby použijte zubní kartáček pro pejsky a zubní pastu. Existuje i enzymatická zubní pasta, která se nanese pejskovi na zuby a vše udělá za vás.
Pokud se u Vašeho miláčka objeví zubní kámen, je potřeba jej odstranit. Vzniklý zubní kámen již nemá smysl ošetřovat čištěním zubním kartáčkem a enzymatickou pastou
Příliš silný nános zubního kamene může pod narkózou odstranit zvěrolékař pomocí ultrazvuku. Pokud se zubní kámen neodstraňuje, může u psů docházet k zánětu dásní. Tím také může yorky přijít v poměrně v nízkém věku o zuby.
Prevence proti vzniků zubního kamene:
Po vyčištění zubního kamene je vhodné dásně dle stavu přeléčit vhodnými léky a zuby ošetřovat pravidelně 2x týdně čištěním zubním kartáčkem specielně navrženým pro zvířata a enzymatickou zubní pastou, která oddaluje další usazování zubního kamene. Jako další preventivní opatření je možné zvolit ke krmení takový typ granulí, které jsou specielně vyvinuté pro prevenci vzniku zubního kamene. Existuje i množství pamlsků, které obsahují enzymy zpomalující usazování zubního kamene a hračky, které jsou k tomuto účelu doporučovány.
Péče o tlapky
Po každé procházce byste měli tlapky svému miláčkovi prohlédnout a zjistit, zda v nich neuvízly kamínky, trny nebo třísky, a popřipádně tyto cizí tělíska odstranit.
Přiliš dlouhe drápky
mívají často malý psi, protože se dostatečně nepohybují v přírodě.Takové drápky pak překáží yorkovi při běhání.
Drápky se mají stříhat každých 6 až 10 týdnů.
Alespoň poprvé přčenechte stříhání drápků odborníkovi- např.veterináři. Jako laikovi by se Vám mohlo snadno stát, že při stříhání zasáhnete cévu. Cévy nejsou v černých drápkách viditelné. Krvácení může trvat velmi dlouho, proto si z lékarny obstarejte vhodný prostředek k zastavení krvácení -
kamencovou tyčinku (použivá se při holení).
V obchodech pro zvířata koupite na střihaní drápku speciální
psí kleštičky
Čištění zadečku
U yorkšírského teriéra jo obzvláště
důležité čištění zadních partii.
Není žádoucí aby v dlouhé srsti zůstavaly viset zbytky výkalů. Njvhodnější je k tomu použít vlhký hadr. Klouže- li se pes zadem po zemi (sáňkuje) je to většinou známka, že má
přeplněné a ucpané analní žlázky- v ojedinělých případch to může znamenat, že útroby jsou napedený červy.
V každém případě vyhledejte veterináře.
----------------------------------------
1. stupně popálenin
Mírnější popáleniny (neboli popáleniny prvního stupně) se projevují zčervenáním kůže. Popálené místo je nutné ochladit studenou vodou a následně potřít zklidňující indiferentní mastí (například Dermazulen, kalciová mast).
2. stupeň popálenin
Vážnější popáleniny (druhého stupně), poznáme, pokud se na kůži psa objeví puchýře, které praskají a vytéká z nich tekutina, která slepuje srst. Tyto popáleniny druhého stupně sami neošetřujeme, ale ihned zajistíme odborné ošetření veterinárním lékařem.
3. stupeň popálenin
Těžké popáleniny (třetího stupně), postihují nejen kůži, ale i struktury v podkoží (kůže i tkáň odumírají a hnisají, někdy mohou i zuhelnatět). Tyto popáleniny rovněž neošetřujeme, avšak urychleně zajistíme ošetření u veterinárního lékaře.